Masopust – každoroční únorové téma. A přesto jsme u nás ve škole zjistili, že ne každý žák ví, o co jde. Co se to vlastně slaví? Proč ty maškary? Jaké pochovávání basy? Proč ty průvody, bujaré veselí, jídlo, pití, hudba, tanec, zpěv?
Abychom doplnili znalosti, trochu se pobavili, ale současně se i něco nového naučili, vymyslela jedna paní učitelka pro všechny druhostupňáky projekt Masopust 2022. Nějakým způsobem se do něho zapojili téměř všichni žáci od šestého do devátého ročníku. Někteří méně, jiní více. Asi nejvíc na projektu pracovali osmáci a deváťáci.
Tak si přečtěte, jak to bylo:
– v hodinách literatury jsme zkoumali historické prameny a objevovali tu hromadu říkadel, básniček a písní s masopustním-ostatkovým obsahem
– ve slohu jsme pro zájemce vymýšleli doplňovačky na dané téma a vyplňovali pracovní listy. Ty nám připravila paní učitelka buďto sama nebo na podkladě materiálů, které vyhledala na internetu. Prý je toho tam spousta.
– ve výchově k občanství jsme diskutovali o významu takovýchto tradic pro nás v České republice, ale také z hlediska UNESCO – seznamu světového kulturního dědictví. Sledovali jsme zajímavé krátké pořady na ČT EDU a vyhledávali jsme informace na internetu.
– někteří naši žáci znají masopustní oslavy ze svého bydliště, tak s námi sdíleli své zážitky. Jak chodí okostýmovaní v průvodu nebo jak si vyrábějí masky a jak u nich bývá v tuto dobu veselo. Nebo aspoň mluvili o tom, co jim vyprávěli rodiče nebo prarodiče. Dva spolužáci se s námi podělili dokonce i o písemné a fotografické materiály z oslav masopustu – po moravsku ostatků – v jejich obci (v Otnicích a Tuřanech).
– ve výtvarné výchově jsme sami tvořili kresby a malby masopustních maškar. Moc se podařily, téměř všichni žáci se opravdu snažili. Mladší spolužáci vymalovávali tematické masopustní obrázky nebo vyráběli maškarní škrabošky.
– v hodinách hudební výchovy jsme zkoumali, co se o masopustu tančí a zpívá. Rytmizovali a zpívali jsme ostatkové písničky a básničky. Také jsme se pokusili naučit český tanec polka. Pravda, klukům se tančit moc nechtělo, byla to čistě holčičí záležitost. Ale chlapci byli aspoň dobrými diváky.
– v hodinách s názvem Člověk a svět práce (což je postaru pracovní výchova) jsme vyráběli velkou plachtu – plakát – nebo chcete-li moderně banner- se všemi obrázky a texty, se kterými jsme pracovali. Tenhle veliký plakát i s hotovými malbami jsme následně společně nainstalovali do vstupní haly ve škole. Všechno to visí hned vedle klavíru tak, aby si toto dílko mohl každý návštěvník prohlédnout nebo pročíst.
Celý projekt končil v pátek těsně před jarními prázdninami a současně také před hlavními ostatkovými oslavami – tedy vše bylo správně načasováno a do puntíku to klaplo.
Kluci tvůrci v akci
Tak zase příště – třeba o něčem jiném, ale stejně zábavně a mnohovrstevnatě!